|
|
Arteterapeutický potenciál různých podob archetypu anima
VEŠKRNOVÁ, Martina
Bakalářská práce je věnována zkoumání arteterapeutického potenciálu různých podob archetypu anima u nemocných afektivní poruchou a jejich vztahování se k tomuto archetypu. Teoretická část práce přibližuje analytickou psychologii C.G.Junga a jeho pojetí archetypů, věnuje se archetypu anima/animus. a jeho 3 podobám, které jsou pro tuto bakalářskou práci vybrány. V teoretické části je uvedena klinická oblast, na kterou se práce zaměřuje, tj. oblast afektivních poruch, specifika diagnózy a terapie. Dále jsou zmíněny nejčastější komorbidity sdružené s afektivní poruchou. Přiblíženy jsou poznatky o arteterapii s duševně nemocnými a výtvarná tvorba nemocných afektivní poruchou, pojednána je skupinová arteterapie a projektivně - intervenční arteterapie. Praktická část popisuje výtvarnou tvorbu pacientů s afektivní poruchou v arteteterapeutické skupině, zabývá se výtvarným zpracováním archetypu anima/animus v zadaných tématech, průběhem skupinové arteterapie a interpretací artefaktů. Zkoumání výtvarných artefaktů probíhá během celého procesu skupinové arteterapie. Závěrečné výsledky poukazují na možnosti arteterapeutického potenciálu konkrétních témat a jejich využití v arteterapeutické práci se skupinou pacientů s afektivní poruchou.
|
|
|
Student s depresí: perspektiva blízké osoby
Švecová, Helena ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studenty s depresí a jejich blízkými osobami. Cílem této diplomové práce je zmapovat různé aspekty soužití se studentem trpícím depresí. Využitá je přitom perspektiva blízkých osob, jejichž podpora bývá pro studenty s depresí klíčová. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu deprese za využití historické perspektivy a a perspektivy diagnostických manuálů. Dále se věnuje různým aspektům depresivních onemocnění, včetně jejich dopadů na život jedince. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje copingu a copingovým strategiím. Empirická část práce snaží zmapovat různé strategie podpory studenta s depresí, které volí blízké osoby. U deprese, jakožto velmi závažného onemocnění, se také dá předpokládat ovlivnění psychického stavu těchto pečujících blízkých osob. V návaznosti na tento předpoklad se práce rovněž snaží zmapovat copingové strategie, které blízké osoby využívají pro podporu vlastního duševního zdraví. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metodologie. K získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná analýza textu byla provedena za využití otevřeného kódování. Analýza rozhovorů poukázala na subjektivně nejobtížnější aspekty soužití se studentem trpícím depresí, kterými byly vlastní prožívání pocitů bezmoci, a na...
|
|
|
Biologické podklady duševních onemocnění se zřetelem na afektivní poruchy
Volf, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se snaží poskytnout ucelený přehled současných biologických hypotéz vzniku a projevů duševních onemocnění s akcentem na afektivní poruchy. Poruchy nálady jsou třetí nejčastější duševní poruchou a z celoživotního hlediska postihují téměř pětinu populace. Z tohoto důvodu je jejich etiologie významnou otázkou pro prevenci, terapii a následnou rehabilitaci. Bakalářská práce klade akcent na biologické dispozice, především anatomické a fyziologické abnormality typické pro afektivní poruchy a pokouší se klasifikovat a strukturovat dosavadní výzkumné poznatky. Výstupem je návrh výzkumného projektu, který by mohl poskytnout odpověď, zda je skutečně signifikantní rozdíl v biologických dispozicích (a jejich typů) u jedinců s emočními poruchami a zdravou populací ČR. Konkrétně je součástí textu anatomický a neurofyziologický popis jednotlivých struktur mozku, které jsou zodpovědné za emoční stavy člověka, klinický obraz afektivních poruch a přehled přístupů k jejich etiopatogenezi. V následující části je prostor věnován dílčím biologickým hypotézám, které ústí ve výzkumnou otázku, jíž se zabývá návrh empirického šetření.
|
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
|
|
Emoce v obrazech psychiatrických pacientů
HEIDINGEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá tématem emocí a jejich vlivu na výtvarný projev, dále detekcí znaků v tvorbě vypovídajících o emočním prožívání autorů artefaktů. Zkoumány jsou v této práci artefakty psychiatrických pacientů hospitalizovaných pro léčbu afektivních poruch nebo emočně nestabilní poruchy osobnosti. Práce popisuje podobnosti a rozdíly v projevech emocí ve výtvarné tvorbě u pacientů s různými diagnózami spadajícími pod výše uvedené diagnostické kategorie. V rámci teoretické i praktické části se práce snaží zmapovat charakteristické znaky výtvarného projevu těchto pacientů a zároveň i nastínit vhodné techniky a náměty pro arteterapeutickou činnost s nimi. Teoretická část shrnuje nejdůležitější termíny a teorie z oblasti emocí, emočního vývoje, osobnostního vývoje, výtvarné ontogeneze a emočních projevů ve výtvarné tvorbě obecně, dále popisuje historii arteterapie, arteterapii s psychiatrickými pacienty a diagnostickou charakteristiku afektivních poruch a emočně nestabilní poruchy osobnosti. Empirická část zahrnuje čtyři kazuistiky, dále obsahuje na základě zkoumání celkem 88 artefaktů odpovědi na výzkumné otázky. Výsledky poukazují na určité odlišnosti v tvorbě pacientů s jednotlivými diagnózami. Vzhledem k omezenému výzkumnému vzorku a použitým metodám nelze výsledky této práce zobecňovat. Závěry této práce však mohou být námětem pro další studie.
|
|
|
Biologické podklady duševních onemocnění se zřetelem na afektivní poruchy
Volf, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se snaží poskytnout ucelený přehled současných biologických hypotéz vzniku a projevů duševních onemocnění s akcentem na afektivní poruchy. Poruchy nálady jsou třetí nejčastější duševní poruchou a z celoživotního hlediska postihují téměř pětinu populace. Z tohoto důvodu je jejich etiologie významnou otázkou pro prevenci, terapii a následnou rehabilitaci. Bakalářská práce klade akcent na biologické dispozice, především anatomické a fyziologické abnormality typické pro afektivní poruchy a pokouší se klasifikovat a strukturovat dosavadní výzkumné poznatky. Výstupem je návrh výzkumného projektu, který by mohl poskytnout odpověď, zda je skutečně signifikantní rozdíl v biologických dispozicích (a jejich typů) u jedinců s emočními poruchami a zdravou populací ČR. Konkrétně je součástí textu anatomický a neurofyziologický popis jednotlivých struktur mozku, které jsou zodpovědné za emoční stavy člověka, klinický obraz afektivních poruch a přehled přístupů k jejich etiopatogenezi. V následující části je prostor věnován dílčím biologickým hypotézám, které ústí ve výzkumnou otázku, jíž se zabývá návrh empirického šetření.
|
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
host ::
RSS.